I v příštím roce bude pokračovat stagnace cen tepla. Ceny tepla vyrobeného ze zemního plynu zůstanou v příštím roce většinou stejné nebo se v některých případech i sníží. V případě tepláren, které používají uhlí, se očekává zachování letošní ceny tepla nebo jen mírný meziroční růst obvykle do 2 procent. Na rozpočty domácností tak bude mít podstatně větší vliv to, jaká bude letos zima. Její začátek zatím odpovídá dlouhodobému průměru.

„Vývoj cen tepla v roce 2017 bude velmi podobný jako v roce 2016. Zatímco ceny tepla vyrobeného z uhlí budou převážně stagnovat nebo vykáží jen mírný meziroční nárůst do 2 %, v případě tepla vyrobeného ze zemního plynu očekáváme stagnaci a v některých případech i pokles ceny,“ uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

„Velkou neznámou je stejně jako loni postup Energetického regulačního úřadu, který zatím nevypsal v cenovém rozhodnutí podporu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla a také tepla vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie, což představuje riziko nárůstu cen tepla v průběhu roku, pokud by se tuto situaci nepodařilo vyřešit,“ dodal Mirek Topolánek.

Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,6 milionu domácností. Zhruba 55 % tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, z topných olejů a druhotných zdrojů energie.

Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje 25 GJ tepla na vytápění bytu a ohřev vody. V případě 1% růstu ceny by se náklady domácností na vytápění a ohřev vody zvýšily jen o 12 korun měsíčně (počítáno při průměrné ceně tepla z uhlí 566 Kč/GJ a spotřebě 25 GJ). Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba 6 %.

Rozpočítávání nákladů na teplo mezi jednotlivé domácnosti v domě upravuje nově vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, podle níž proběhne vyúčtování nákladů na teplo za letošní rok. Ve vyhlášce byly upraveny limity, mezi nimiž se mohou pohybovat účtované náklady na vytápění. Dolní hranice byla posunuta z 60 na 80 % a horní hranice byla zvýšena ze 140 na 200 % průměrných nákladů účtovaných v daném období na 1 m² započitatelné podlahové plochy. Podle Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV) jsou nová pravidla lepším přiblížením účtovaných nákladů ke skutečné spotřebě tepla pro vytápění jednotlivých bytů a budou lepší a spravedlivější pro uživatele bytů, kteří regulují vytápění s rozumem a správně využívají termostatických hlavic na regulačních ventilech otopných těles.

Co ovlivňuje cenu tepla pro domácnosti:

tisková zpráva Teplárenského sdružení ČR